|
|
Kritické ohlasy na inscenace Ondřeje Sokola v Činoherním klubu.
Smrčková, Lenka ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reflexí ohlasů na inscenace režiséra Ondřeje Sokola v Činoherním klubu v letech 2002-2011. Reflexe je zpracována na základě kritik jednotlivých inscenací a odborných studií, které se věnují uvádění nových českých textů na jeviště, a překladům Ondřeje Sokola. Cílem je představit vývoj diváckého a kritického přijetí nových her a zároveň sledovat rozšíření textů do dalších divadel a jejich popularizaci. Práce má postihnout fenomén nové poetiky, která se do českého prostředí dostala skrze režisérovu překladatelskou a dramaturgickou práci.
|
|
|
Scénografie Luboše Hrůzy v Činoherním klubu v 60. letech
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá výpravami jednoho z nejvýznamnějších českých scénografů Luboše Hrůzy, které vytvořil pro Činoherní klub v rozmezí let 1965 - 1968. Největší důraz je především kladen na podrobné rekonstrukce dvanácti scénografií a srovnání výsledného jevištního tvaru se scénickými poznámkami dramatika. Soustřeďuje se také na hledání charakteristických výrazových prostředků Hrůzova stylu, stejně jako se zabývá i samotným specifickým prostorem tohoto divadla, který nutně jevištního výtvarníka v jeho práci ovlivňuje. Práce také zkoumá, jaké změny se udály při porovnání scénických návrhů s konečnou jevištní realizací.
|
|
|
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
|
|
|
Divadelní rodina Petra Čepka metodou orální historie
Smrčková, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce, řadící se do oboru soudobých dějin, zjišťuje, zda fungování rodiny a jednotlivé životní osudy jejích členů ovlivňuje fakt, že jejím členem je veřejně známá osobnost, která dosahuje popularity u široké veřejnosti. K výzkumu byla vybrána nejbližší rodina herce Petra Čepka. Metodologický rámec práce tvoří rodinná paměť, respektive kolektivní paměť Maurice Halbwachse. Petr Čepek byl výraznou osobností druhé poloviny dvacátého století na poli československého divadla i filmu. Stál u zrodu fenoménu Činoherního klubu, přímo se angažoval v listopadových událostech roku 1989. Jeho předčasná smrt je spojována s filmem Lekce Faust. Práce mapuje životní osudy jednotlivých členů jeho rodiny, které zároveň slouží jako pohled na rodinný život po boku populární osobnosti.
|
|
|
Irská dramata v repertoáru Činoherního klubu
Bližňáková, Magdalena ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Autorka si klade za cíl své diplomové práce vyšetřit fenomén irské dramatiky v repertoáru jedné z nejvýznamnějších malých divadelních scén v Praze - Činoherního klubu. Nastíní povšechně česko-irské kulturní vztahy od 19. st., a na příkladu her irských autorů, jež byly v průběhu let nastudované v Činoherním klubu, vykreslí poetiku divadla konvenující tragikomické poetice daných irských dramat.
|
|
|
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
|
|
|
Kritické ohlasy na inscenace Ondřeje Sokola v Činoherním klubu.
Smrčková, Lenka ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reflexí ohlasů na inscenace režiséra Ondřeje Sokola v Činoherním klubu v letech 2002-2011. Reflexe je zpracována na základě kritik jednotlivých inscenací a odborných studií, které se věnují uvádění nových českých textů na jeviště, a překladům Ondřeje Sokola. Cílem je představit vývoj diváckého a kritického přijetí nových her a zároveň sledovat rozšíření textů do dalších divadel a jejich popularizaci. Práce má postihnout fenomén nové poetiky, která se do českého prostředí dostala skrze režisérovu překladatelskou a dramaturgickou práci.
|
|
|
Scénografie Luboše Hrůzy v Činoherním klubu v 60. letech
Vöröšová, Markéta ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Augustová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá výpravami jednoho z nejvýznamnějších českých scénografů Luboše Hrůzy, které vytvořil pro Činoherní klub v rozmezí let 1965 - 1968. Největší důraz je především kladen na podrobné rekonstrukce dvanácti scénografií a srovnání výsledného jevištního tvaru se scénickými poznámkami dramatika. Soustřeďuje se také na hledání charakteristických výrazových prostředků Hrůzova stylu, stejně jako se zabývá i samotným specifickým prostorem tohoto divadla, který nutně jevištního výtvarníka v jeho práci ovlivňuje. Práce také zkoumá, jaké změny se udály při porovnání scénických návrhů s konečnou jevištní realizací.
|
host ::
RSS.